.: Art Spiegelman - Maus II. A tady začalo moje trápení - - Kyklopova knihovna

„Maus je kniha, kterou nemůžete odložit, a to ani když se vám chce spát. Když spolu dvě myši mluví o lásce, cítíte dojetí, když trpí, pláčete. Tento příběh, který obsahuje utrpení, humor i běžné situace si vás brzy podmaní jazykem staré východoevropské rodiny a postupně vás vtáhne do něžného a hypnotického rytmu. Když knihu Maus dočítáte, jste nešťastni, že musíte její magický svět opustit. Brzy zatoužíte zase se k ní vrátit.“ (Umberto Eco)


Knize Mouse II. pochopitelně předchází díl Mouse I., ale zde budu psát pouze o dílu druhém. Mouse není klasická kniha, je to komiks! Ale není to ledajaký komiks, je to silná věc, která dostane každého. Je to kniha, kterou lze snadno přečíst na jeden zátah, ale pak se musíte k některým momentům vracet, znovu je studovat, prohlížet, prociťovat a zoufat.
Art Spiegelman vypráví skutečný životní příběh svého otce – Vladka Spiegelmana, který přežil holocaust a koncentrační tábor Osvětim. Ale autor zde nepopisuje pouze šílenou dobu nacistického běsnění a utrpení, ale také vztah mezi jím, jako synem a svým otcem, což je neméně zajímavé. Oba tyto pohledy jsou sloučené, ani jeden či druhý není v pozadí, je to jeden příběh. Vyprávění o Osvětimi člověka bolí, šokují (i když už je stokrát slyšel), ale v popisu vztahu mezi otcem a synem Spiegelmanovými člověk může objevit momenty, které sám zná... a to je fantastické.
Základním prvkem, který prostě nelze přehlédnout je, že postavy příběhu nemají lidskou, ale zvířecí podobu! Židé jsou znázorněni jako myši a němci zase jako kočky, kápové v koncentráku mají podobu prasat a američtí vojáci, jež ke konci příběhu myši osvobodí, mají podobu psů. Zajímavý moment je, že Spiegelman sebe samozřejmě v příběhu kreslí také jako myš, ale v některých momentech jako člověka, jež má na obličeji masku myši (když zobrazuje sám sebe při kreslení).

Druhý díl začíná pobytem Arta a jeho snoubenky Francoise na dovolené ve Vermontu a následujícím odjezdem za otcem – Vladkem. Při jízdě autem se Art rozhovoří o vztahu k otci a mrtvému bratrovi…
Art: … chci říct, že nedokážu pochopit ani svůj vztah k otci… jak mám potom pochopit Osvětim? … a holocaust?… Jako kluk jsem často přemýšlel, koho z rodičů bych nechal odvézt nacisty do pecí, kdybych mohl zachránit jenom jednoho z nich… Většinou jsem zachránil mámu. Myslíš, že je to normální?
Francoise: Nikdo není normální.
Art: Rád bych věděl, jestli bychom s Ríšou vycházeli, kdyby byl stále naživu. S bráškou-duchem, zavraždili ho, než jsem se narodil. Bylo mu kolem pěti, šesti let. …byl pro mě hlavně velkou neostrou fotkou v ložnici rodičů… moje fotky v pokoji nepotřebovali, já byl naživu! Ta fotka se nikdy nevztekala ani nezlobila, bylo to ideální dítě, kdežto já jim lezl na nervy. Nemohl jsem s ním soupeřit. Ta fotka byla určitou výčitkou. To on by se stal doktorem a oženil by se s bohatou židovkou… padouch. … je to hrůza, soupeřit o rodiče s fotkou!

Vyprávění pokračuje návštěvou Artova otce Vladka, který je již starý a prožívá nešťastné druhé manželství a vede malicherné hádky s každým v okolí – i se svým synem. Ten otce během pobytu přesvědčí k vyprávění příběhu o Osvětimi…

…osvětimský peron, hala kde dochází k rozdělení na muže, ženy a děti. Především jsou děleni na ty, jež mohou pracovat a ještě nenastal čas jejich smrti. Myši jsou nahnáni do sprch, zprvu se bojí, že to jsou ty plynové, o kterých už trošku slyšeli, ale naštěstí z nich teče ledová voda. Myši jsou nahé vyhnáni ven do mrazu, tam na ně prasata a kočky křičí, „schnell, schnell“ a dávají jim vězeňské oblečení, boty, lžíci, nezajímá je, že někomu jsou boty úplně malé, že mu věci padají, myši ztrácejí jména a dostávají čísla vytetovaná na ruce. Ve vzduchu cítí nasládlý zápach, jako když se pálí guma a tuk…
Vladek má to štěstí, že přestože ho hned ze začátku prase zbije, je kvůli znalostem angličtiny využije k vlastní výuce. Tím má Vladek zajištěnou dobrou práci, prase mu dává i své jídlo, o kterém se nikomu ani nezdá – salámy, vajíčka – a je s ním relativně dobře zacházeno. Je také občas prasetem upozorněn, kam si má stoupnout, když jsou raporty a myši jsou pro velký počet rozpočítávání a odváděni do sprch, z kterých už není návratu. Aniž by byl Vladek nějaký bonzák nebo hajzl, tak se mu daří přežít – zatím měl štěstí. Samozřejmě, že se snaží získat nějaké informace o své ženě, doufá, že ještě žije, ale ona je tak slabá a bojácná...
Vladek se dostane ke klempířům a ti občas chodí pracovat do ženského tábora Birkenau. Šťastnou náhodou se jeden o druhém dozvědí. Skrze prostředníky se jim podaří vyměnit dopisy a myši pláčou. Později se dokonce z dálky zahlédnou a vymění několik slov. Práci klempíře vymění za ševce a opět má na nějakou dobu „klid“, ale především má to štěstí, že na něj nedosáhne ruka selekce.
Vladek popisuje plynové komory a pece, výtah na lidsko-myší mrtvoly, černej kouř, který se neustále valí z komína… „nejvíce těl leželo na hromadě za dveřmi, jak se snažili dostat ven. Prsty měli rozlámané, jak se škrábali po stěnách… a někdy měli paže dlouhé jako tělo, vytržené z kloubů…“ Čím blíže je konec války, tím více myší jde do plynu. Pece nestačí spalovat, myši kopou obrovské jámy a v nich jsou zaživa spalovány, tuk se škvaří a peklo je realitou.
Z dálky je slyšet dunění blížící se fronty a naděje na osvobození rostou, ale kočky seřadí myši a vyrážejí na pochod smrti. Kdo nestačí je zastřelen. Po dlouhém pochodu dorazili do malého tábora Gross-Rosenu u Wroclawi. Zde jsou nahnány do vagónů – dobytčáků a odváženi neznámo kam. Nejistota roste. Ve vagónech peklo pokračuje. Myši nemají místo, nemohou dýchat a z 200 jich přežije pouhých 25. Vladek měl to štěstí, že měl u sebe deku, kterou zavěsil poblíž okna u stropu a mohl dýchat. Vladek také oknem dosáhne na střechu pro sníh, který jí, ale také jej dává ostatním a oni mu na oplátku dají trochu cukru… Vagóny popojíždějí nebo stojí, tato šílená cesta trvá snad týden, možná déle, občas se otevřou dveře a živí mohou vyházet mrtvé ven… Transport dorazil do Dachau a tady začalo skutečné Vladkovo utrpení, protože dostal tyfus a byl na prahu smrti. Byl zesláblý, nemohl pořádně chodit, ale naštěstí měl trošku zásob chleba, který měnil za pomoc. Díky pomoci jiných spoluvězňů se dostal do vlaku, který s nimi dojel na Švýcarské hranice a zde byli vězni vyměněni jako váleční zajatci.
Vladek ještě před návratem do polského Sosnovce zažil několik nepříjemností, ale to nejhorší již měl za sebou. Dorazil do městečka, kde před válkou žili a s pomocí židovské organizace nalezl zbytky své rodiny – setkal se se svou milovanou ženou Anjou. Všichni přítomné MYŠI pláčou.
Vyprávění končí tím, že Vladek usíná a Art odchází s magnetofonovou nahrávkou vyprávění. Na poslední kresbě je židovský náhrobek s nápisy: SPIEGELMAN Vladek, Anja a datumy jejich narození i smrti.

Knihu MAUS II. Arta Spiegelmana vydalo nakladatelství Torst v roce 1998, 138 stran.

linkuj.cz vybrali.sme.sk


Komentáře

(Gerd - Mail - WWW)
My counselors and I could use all the help we can get, your site is perfect.


http://dsl-modem.tiz.net
http://dsl-flatrate.tiz.net
http://dsl-anschluss.tiz.net
http://dsl-tarife.tiz.net
http://dsl-anbieter.tiz.net
http://dsl-provider.tiz.net
http://dsl-flat.tiz.net
http://dsl-angebot.tiz.net
http://dsl-zugang.tiz.net
http://dsl-angebote.tiz.net
http://internet-dsl.tiz.net
http://isdn-dsl.tiz.net
http://dsl-service.tiz.net
http://dsl-bestellen.tiz.net
http://dsl-6000.tiz.net

(marcel - Mail - WWW)
hodně silné dílo, četl jsem oba díly tak dvacetkrát, ale furt mě to k nim táhne, ještě znám auschwitz od pascala crociho, stahnul jsem si ceskej predklad, muzu poslat

(marcel - Mail - WWW)
překlad- šotek zmetek:-)

(terča - Mail - WWW)
ahoj, chtěla bych se zeptat, jestli by si mi mohl poslat něco o maus 1, máme to mít do čtenářskýho deníku a nikde to nemůžu sehnat, díky

Marceli, (Kyklop - Mail - WWW)
nenechal jste zde e-mail, tak pokud se vrátíte, tak napište - ten Auschwitz od Pascala Crociho by mne zajímal... Díky.

Terčo, (Kyklop - Mail - WWW)
viz. mail

ahoj (marcel - Mail - WWW)
Jsem ted prohlizel tvoji knihovnu, tak pridavam ten mail

Marceli, (Kyklop - Mail - WWW)
chtěla by asi aktualizovat... :-)

(marcel - Mail - WWW)
Poslal jsem to na mail

Terčo.. (Simča - Mail - WWW)
tu knížku si radši přečti stojí to za to.. navíc to neni rozhodně nijak časově náročný komix zvládne i tydýt!


Přidání komentáře...

[CNW:Counter]
kyklop (c ) 2003-2011
bloguje.cz
Counter