.: John Follain – Šakal. Tajné války Iljiče Ramíreze Sáncheze zvaného Carlos alias Šakal - - Kyklopova knihovna

Jméno Carlos nebo Šakal zná snad každý, kdo čte noviny a trošičku se zajímá o politiku. Při vyslovení jména Carlos nemrazilo pouze agenty tajných služeb, ale i obyčejné lidi, kteří jsou pamětníky šílených akcí, které tento marxistický radikál ve jménu „revoluce“ organizoval po celém světě.


Když jsem šel kolem jednoho knihkupectví a ve výkladní skříni zahlédl obal knihy, kde ve čtyřech různých barvách byla vyobrazena fotografie Carlose s výrazným nápisem ŠAKAL, bylo jasné, že ji musím okamžitě koupit. Hned večer jsem se do ni začetl...

Kniha je nejaktuálnější a nejucelenější biografií tohoto nejznámějšího teroristy. John Follain začíná mapovat život Iljiče Ramíreze Sáncheze od jeho dětství, kdy v něm jeho otec, marxistický právník obdivující V.I. Lenina, zformoval radikálně levicové smýšlení, přes studium na Univerzitě Patrice Lumumby v Moskvě, až po jeho zatčení francouzskou zpravodajskou službou v Sudánu a soudní proces.

Autor se opírá o tisíce stran záznamů týkajících se vleklého francouzského vyšetřování Carlosových zločinů, vychází ze zpráv tajných služeb (DST, M16, CRS, CIA, Stasi, DGSE aj.), policejních sborů, výpovědí svědků, milenek, Carlosových právníků, státních úředníků a desítek dalších pramenů. Za každou kapitolou je podrobný seznam zdrojů, z kterých bylo při psaní čerpáno. Občas je na stránce pod čarou i vysvětlení různých pojmů, datumů nebo souvislostí. Celá kniha je plná jmen osob, organizací, měst, datumů až se může zdát, že se v tom čtenář ztratí. Ale i přes tolik údajů je vyprávění čtivé.

Follain se v knize musel samozřejmě také podrobně rozepsat o Carlosově spolupráci nejen s levicovými radikály a teroristy z německých RAF či italských Brigate rosse, o spolupráci s fanatiky z OOP, Hamásu, islámského džihádu, ale i o využívání služeb (peníze, zbraně, bydliště, pasy), které mu poskytovaly tehdejší Československo, Maďarsko, Rumunsko a především NDR. Autor také poodhaluje praktiky tajných služeb a nejvyšších státních činitelů, kteří v zájmu „národní bezpečnosti“ dávali požehnání k desítkám či stovkám vražd, kterými se zbavovali nejen nebezpečných teroristů, ale také jejich kontaktů.

Marionova obhajoba této státem objednané vraždy v zemi, kde zrušili gilotinu v roce 1981, byla neochvějná: „Stojíme zde proti fanatikům, kteří se ve svém boji nezastaví před ničím. Co se týče skutečnosti, že takové neutralizační akce je třeba provádět mimo zákon, nemám v tomto ohledu sebemenší výčitky, neboť právě pro tyto účely existují tajné služby a kromě výjimečných případů vždy musí jednat mimo zákonné normy.“ 10 Marionův postoj odrážel myšlení celé tajné služby. Za války proti alžirským bojovníkům za nezávislost tajná služba vraždila vlastenecké vůdce a obchodníky se zbraněmi po celé Evropě a severní Africe, umísťovala bomby na jejich lodě s náklady zbraní, a to pod rouškou stínové organizace Rudá ruka, kterou sama vytvořila... Další němec Otto Schluter přestal dodávat zbraně alžírským vlastencům až poté, co bomba nastražená v automobilu zabila jeho matku. Podle bývalého poradce předsedy vlády Constantina Melnika zavraždila Akční služba pouze v roce 1960 sto třicet pět lidí.

Autor postupně a detailně objasňuje pozadí všech teroristických činů, jichž se Carlos alias Šakal dopustil. Důležitým poznatkem pro čtenáře je fakt, že Carlos, který se vydával za soudruha, který bojuje proti židovskému spiknutí, americkému imperialismu, za Palestinskou věc a lepší svět, vzorem mu byl Che Guevara, vedl dosti prostopášný život. I když byl ženatý, tak měl mnoho milenek, flámoval a potrpěl si na luxusní obleky a nejdražší doutníky. Přestože byl Carlos chladnokrevný zabiják, byl ženami milován a považován za velmi galantního a pozorného společníka.

I když jeho zatčení a únos ze Sudánu bylo protiprávní, tak jej soudní porota uznala vinným ve všech bodech obžaloby a vyměřila mu maximální trest – doživotí. Ale je možné, že kolem roku 2020 se před sedmdesátiletým Carlosem opět rozevřou brány věznice a on vyjde na svobodu. Na tu by se mohl dostat dříve, pokud by se rozhodl zradit své bývalé ochránce. Sám říká: „Buď zůstanu do smrti ve vězení, nebo mě zastřelí, až se odtud dostanu. Živý z Francie neodejdu.“

O Šakalovi byly natočeny tři filmy. První a starší francouzský je o nezdařilém pokusu Carlose o atentát na prezidenta De Goula. Druhý film – Šakal – je dobrý akční film, ale se skutečným příběhem nemá za mák společného. Třetí a zatím poslední film s názvem Hon na Šakala vychytal některé fakta – atentát v pařížské kavárně, útok na zasedáni OPEC a slovní dodatek o Carlosovu zadržení v Sudánu.

Kniha vyšla roku 1998 a český překlad vydalo nakladatelství Jota v roce 2000, má 344 stran + 8 stran obrazové přílohy, cena 288,-Kč.



linkuj.cz vybrali.sme.sk


Komentáře

sakal (nada - Mail - WWW)
pre kyklopa:
pisal sa kedysi davno o knihe Tajne zivoty carlose sakala. nikde sa mi uz nepodarilo tu knihu kupit. nepredaj by si mi tu tvoju?
dakujem za odpoved na:
nada.babjakova@gmail.com

nada


Přidání komentáře...

[CNW:Counter]
kyklop (c ) 2003-2011
bloguje.cz
Counter