.: Vánoce z blázince online (update 18:55) - - Kyklopovy zápisky o šílenství

Za čtyři hodiny jdu do služby. Od rána do večera. Vánoce v blázinci. Ok – už to znám. Minulý rok mi kolega po děsném půlroku vzal noční, abychom byli doma společně, ale dnes už je vše v pořádku, takže mažu. Někteří jsou na propustce, další budou naštvaní, že jsou za katrem, jiní v pohodě, protože stejně nemají kam jít. Snad bude klid. Napadlo mne, že o průběhu Vánoc v blázinci, bych mohl referovat online. Samozřejmě dle možností, tak 1-2-3x za hodinu.


07:00 – Při příchodu jsou na chodbě dvě postele. Jeden se bojí spát mezi ostatními, druhý měl svůj obvyklý záchvat, ale až se probudí, pojede na svátky domů.


07.15. – Pouštím jednoho pacienta na propustku, musí se však večer ještě vrátit. Je to těžký...


07.16. – Tři kluci mi na chodbě přejí šťastné Vánoce. Odpovídám, že budu večeřet s nima a že čekám od nich červené Ferrari – tleměj se. Ostatní ještě spí, necháme je až do příjezdu snídaně. Klídek.


07.17. – Olin žádá první krabičku cigaret. "Kyklope, dej mi dvě." "Ne, druhou v poledne, teď by ti ji vzali a pak bys neměl co kouřit. "Tak jo."


07.23. – Pan P. žádá hajzl papír.


07.25. – Je bordel ve stavu stravy, dohaduju se s jídelnou na počtu pacientů a počtu jídla. Chaos je kvůli propustkám.


07.28. – Z kuřárny zní rádio, kouř proniká až do mého rypáku.


07.45. – Kolegové připravují ranní meltu pro pacienty.


07.50. – Kolega přináší snídani. Budím ostatní pacienty. Dávám inzulin. Pepíno přichází v mašestrákách a pyžamovém kabátku a chce převlíct, že mu ty kalhoty nedrží. Vybíránme ze sk¨říně lepší tepláky – se čtyřmi pruhy, Made in Chinadidas.


08.13. – Dával jsem léky a kolega kapičky. Trošku se to protáhlo – kecal jsem s nimi. "Proč jsi nejel na propustku?" "Ségra má rozbitý auto, ale jinak bych určitě jel..." /// "Co ty?" "Já nejel, protože nemám prachy a mám hrozně špinavý a rozbitý hadry, nechtěl jsem mámě dělat ostudu."


08.15. – Kolega převlíká postel, já jdu dělat ošetření...


09.07. – Zpět. Po ošetření jsem dával jednu injekci – Zyprexu 10mg. Drahá věc, ale v tomto případě zcela na místě. Jenže jsem při prvním vpichu trefil žílu, takže jsem musel opakovat. Abych viděl nějaký prasátko, tak jsem se jen lehce nasnídal – tři chleby s feferonkovým sýrem, bašta.


09.10. – Procházím oddělení. Půlka čadí na kuřárně a druhá půlka kouká na pohádku. Jdu dělat zápisy. Kolaga nalévá čaj.


09.11. – Pepíno přichází blahopřát k Vánocům. Říkám mu, že nejlepší dárek by byl, kdyby byl příští rok hodný. Prý se bude snažit.


09.20. – Starej kriminálník stojí mezi dveřma. "Kyklope, to je na piču bej na Vánoce v práci, že jo?" "No." "Doma děti s rozářenými očima a ty tady." "V pohodě, tady zase bude mít rozzářený oči Pepíno a  Olin." Krimoš se tlemí. Známe se dlouho – první setkání v můj první den zde bylo takové, že byl zabarikádovaný na pokoji, vylomil mříž, zapálil matrace a házel po nás stojanové popelníky. Odvezli ho do basy. Při jiném pobytu vyšiloval, že je poslední Mohykán a všechny nás oskalpuje. Zvládli jsme ho – z důvodu "bezpečnosti práce" raději v sedmi – do deseti vteřin bylo po všem. Jenže to už je hodně let. Dnes je poloviční. A o Vánoce ani Mohykáni nevyšilují...


09.29. – Návštěva. Jdou si pro syna na propustku. Už se vyspal a teď mi vypráví, že chce od Ježíška modrý svetr.


10:00. – Připravil jsem mu na propustku léky na 3 dny. Rodiče i on nám přejí hezké svátky.


10:01. – U stromku hrají z magnetofonu koledy. Pán, který se bojí všeho a všech si bere křeslo a sedá si vedle a poslouchá...


10:15. – Další křeslo. První návštěva.


11:08. – Hraje druhá strana kazety koled. Byl tu doktor – pár pohovorů, změna medikace. Připravil jsem léky na poledne. Pan X10, který již pár dní snad vůbec nespí, je celkem naléhavý, pořád něco požaduje, chce telefonovat, i když nemá peníze, trošku arogantní. Léky nechce, venku je neužívá, protože to zvládá sám a s Bohem...


11:14. – Klídek a bez změny = jedna půlka kouká na telku a druhá kouří. Nevím zda na klid má vliv sváteční čas, ale určitě je zatím fakt, že téměř třetina lidí je na propustce, tedy je mnohem menší stav, je méně hádek. Byla jen jedna, když P. chtěl od M. nějakej kšeft s cigárama a tlačil ho do nevýhodného obchodu. Jenže M. si nechá dělat na hlavu a je z toho nervní, tak jsem musel "transkaci" zabránit. Ok.


12:25. – Byl oběd a polední léky a polední káva a polední kouř. Při obědu jsem "naděloval". Olin měl dietní jídlo, ale když jsem přidával nedietní trojku, tak chtěl přidat. "Ty máš ale dietu, ne?" "Mám, ale jednou za rok, když jsou Vánoce můžu." "Když jsou Vánoce tak tu máš..." a naložil jsem mu talíř nedietního jídla, že se mu očka blejskaly jak ta hvězda nad Betlémem. Další návštěva.


14:14. – Místo koled je na chodbě slyšet hluk. Góóóól! Kolega s pacienty hraje stolní fotbal. "Tyč, to je vlastně půl gólu" trumfuje kolega, pacienti se tlemí. Pan Nepříjemný měl konečně telefonát s matkou a jeho nepříjemnost je hned o stupeň menší. Další dvě návštěvy.


 14:49. – Pep a Krim sedí u ošetřovny a pořád do sebe šijou a nadávají si. "Pánové, jděte od sebe a nebo toho nechte." Nic. Dřepí a mektaj, domluva byla k ničemu a nehodlám je  poslouchat. "Víte co, jestli chcete prudit, tak jděte na druhou stranu oddělení, jděte odsud." Oba se zvednou a každý jde po svém a je klid. Připadá mi, že to bylo schválně. Přišla štedrovečerní večeře – v boxech. Je brzo, ale ženský z kuchyně chtějí domů. Budeme to muset přihřát – rybí polévku ve velkém na sporáku a klobásy s rybou v mikrovlnce. Na druhé straně se jede druhý poločas či páté finále ve fotbale. Dělám zápisy a spal bych. Bude svačina.


15:07. – Nemáte rádi Vánoce? Tak veřte, že mnoho lidí by si je s vámi vyměnilo, i kdyby dostali pod stromek kulový. Chodíte do ZOO? Viděli jste tedy jistě zvířata, která chodí podél mříží sem a tam. Říká se tomu zoochóza, což je problém z nedostatku prostoru. Teď mi tady špacírují tři pacienti po chodbě sem a tam. Stovky metrů, kilometry, nevnímají a šlapají. Zastaví se u koled vylézajících z magneťáku. Dojdou k oknu, koukají skrz mříže do zahrady a na zdobené domky v dálce. Koukají a možná sní či spíše vzpomínají. Nechtějí to připustit, ale ta atmosféra je dostává a někteří jsou nakřáplí... První, druhé či několikáté Vánoce zde. A kolik jich ještě bude? Kecám s XT, který většinu života prožil v nejtěžších žalářích, protože udělal něco, co se neodpouští a teď už několik let vegetuje tady, v jeho přítomnosti si vždycky vzpomenu na film Vykoupení z věznice Shawsank (?), kdy byli propuštění po 40letech tzv.instituciizovaný a neuměli se zařadit do společnosti. Možná je lepší, když je XT tady než venku, kde by bloudil a nevěděl. Ale byl to dnes první člověk, který mi blahopřál k Vánocům. Už se těším, jak bude u večeře hulákat a tlemit se a šmelit s ostatními sladkosti za cigára. Slíbil jsem mu, že bude sedě a baštit vedle něho. Je to řízek. Takže neskuhrejte na zkurvené Vánoce, protože to je váš problém a sami to můžete lehce změnit – na rozdíl od těch, co jsou tady. Už jsem to psal jinde – asi by pomohlo, prožít jedny Vánoce v blázinci nebo v base, a pak by si člověk vážil té rodinné společnosti a klidu,  věcí, kterých se mu v takových zařízení nedostává. Zkuste to však nejprve bez toho blázince, třeba stačí se nenervovat u kravin a malicherností a mít oči a srdíčko otevřený, i když zrovna tohle smrdí nechutnou frází, ale je to kurevsky svatá pravda.


15:40. – Jdu se mrknout na protialkoholní oddělení, prý mají nějaké zazátkované pečivo...  :-))


16:20. – Takový cukroví doma nepečeme :-)  Ale nic není zadarmo, takže jsem jim pomohl s pacientem s epileptickým záchvatem – rezonoval pěkně...


16:40. – Musel jsem se zapojit do Vánočního turnaje ve stolním fotbale. Kolega hrál s jedním pacientem a já s druhým. Po tom curkoví my střelba šla jak Ronaldovi :-)


16:45. – Začíná se ohřívat polévka, pacienti už postavili stoly do U, ubrusy, myslím, že je to baví – podle úsměvů...


18.30. – Hotovo. V 17.hod. jsme začali servírovat: rybí polévka, bramborový salát s rybou nebo s klobásami – jak si kdo objednal. Na velké jídelně seděli chlapi u stolu složených do U, z kazety hrály koledy a svítil stromek. Popřál jsem jedinou větou: "Je mi líto, že trávíte Vánoce tady, ale přeju vám, abyste byli brzo venku a příští Vánoce trávili doma." Roznesli jsme dárkové balíčky. Hořely svíčky. Někteří se usmívali a chechtali nad rybími kostmi, jiní koukali do plamínků... Někdy mě někteří hrozně štvou, přímo serou, když dělají naschvály, když ničí, ale když jsem sněd svojí baštu (první chod, druhý bude doma :-), tak jsme kecali a kecali a voni to neměli lehký. Jednoho táta řezal jako žito, druhýmu se táta zabil při závodech a máma žije v cizině a on s devadesátiletou babičkou v pečováku. Je ale šikovnej, pokládá střechy, teď se vožral, něco provedl a před policajtama raději skočil do zamrzlé přehrady. Neutonul, ale je tady a uvidí se. Další a další. S Krimi vzpomínáme na první setkání – akorát ten den zapálil pokoj, házel po nás ty popelníky a nadával do zmrdů, ale dnes se tomu smějeme. Zavál to čas. I Pepíčkovi připomínám naše první setkání před patnácti lety – na zahrádce oddělení, u branky, u modrého plotu, čtyřiadvacetiletej cikánek mi dělá díru do hlavy a já mu to žeru, abych za hodinu poznal, že další roky ho budu muset brát s rezervou. Dnes proti mě seděl o patnáct let starší, víc hnědej, docpával se mandarinkou a žádal další cigára – třetí krabičku. No tak jo. O kus dál sedí Olin a žvýká tak, že má pusu až u obočí, začne se na mně smát a z pusy mu vypadl kus cukroví. Hehehe.  Někteří na konci sezení přicházejí a přejí hezké Vánoce. Zase to zní jako fráze, ale doopravdy máme k sobě trošku blíž než ve všední hektické dny.


DNESKA TO BYLA NA NEKLIDOVÉM ODDĚLENÍ NUDA – žádnej řev, žádná rvačka, žádný čuráci ani mrdky, ale pohoda, VÁNOCE.


Jedu domu ke svým holkám. Přeji hezký zbytek svátků.


 

linkuj.cz vybrali.sme.sk


Komentáře

(GAD - Mail - WWW)
Já jsem se službě letos vyhnul, slouží teď mladší kolegové ... většinou jsou ale vánoční služby v poklidu, tak ať je taková i ta tvoje dnešní, jinak Ti přeji hezké svátky a snad ... aby už vyšel tvůj blog knižně.

(Sharkan - Mail - WWW)
Připojuji se k přání - hezkých svátků i touhy přečíst si Kyklopovo povídání v knižní podobě.

(U nás v práci je zatím klid. Snad to vydrží až do rána. Dneska v noci bych nerad honil kluky do práce.)

(Neznámá - Mail - WWW)
Vždycky se mi líbí jak někdo omlouvá kriminálníky tím, že němeli lehé dětství. Já to také neměla jednoduchý. Ne v dětství, to bylo v poho (docela) ale vůbec. Také jsem měla období kdy jsem byla krok od sebevraždy, už jsem to i měla prokoumaný ...

Ale že bych někoho kuchla nebo znásilnila ... no jo, asi je to ještě pořád málo a nebo mi to neochází.

Hezké vánoce všem.

(asTMA - Mail - WWW)
Kyklop: Zvládli jste to báječně. Myslela jsem na Tebe a držela palce. Mám radost, i když je mi z toho všeho trochu smutno. Tak krásné svátky, Kyklope. :o*

Neznámá: Kyklop nedělá v kriminále. Tohle není omlouvání kriminálníků. Tohle jsou lidi, kterým někde v duši (Teo promine) prasklo pérko - a u spousty z nich se na tom opravdu podepsalo to pohnojené dětství. Buď ráda, že jsi ten krok dokázala neudělat. Užij si krásné a klidné Vánoce a ať se Ti daří.

ad.GAD (Kyklop - Mail - WWW)
Ano, služba byla v klidu - asi tím, že byla téměř třetina pacientů doma a tím se zmenšilo "tření", také tím, že prostě nebyl dovezen extra rozjetej šílenec. A snad i ten čas Vánoc přispěl...
Kniha - měl bych si to dokončení dát jako předsevzetí ;-)
Díky a přeji včerejší pohodu i do dalších dnů a měsíců...

ad.Sharkan (Kyklop - Mail - WWW)
K prvému - pokud se za to budeš pravidelně modlit, budeš třeba vyslyšen :-))))
K druhému - koukám, že jsi hodný šéf... :-)
Krom běžných frází, Ti přeju hodně času a dobré světlo na Tvé přírodní toulky, ze kterých pořizuješ supr fotky!

ad.Neznámá (Kyklop - Mail - WWW)
Milá Neznámá!
Děkuji za váš názor, ale pletete se a jste trošku mimo, ale je to zřejmě tím, že neznáte více tento blog. Ok. Takže, v žádném případě neomlouvám kriminálníky, ba naopak, na jiném místě píšu, že přestože měli těžká dětsví, tak je to neomlouvá z činů, kdy ubližují dětem či lidem jako takovým a mnozí by si zasloužili trvalý pobyt v detenčním zařízení. Také na jiném místě píšu, že jsem rád, že někteří naši bývalí pacienti dostali doživotní tresty a nebudou už moci tak nikomu ublížit. Neomlouvám násilníky, vrahy dětí, lumpy a devianty, ale na druhou stranu s nimi musím ve své profesi vycházet - tak to je.
Ale hlavně, výše uvedené dva případy (což z textu asi není poznat), nejsou kriminálníci a násilníci! První případ je pacient s poruchama chování a druhý dosud trestný čin nespáchal. Ti dva jsou zrovna nemocní lidé.
A že jsem se zmínil o kriminálníkovi XT, že se spolu tlemíme? Nikdy nebude moci odčinit to, co udělal, ale za to nesl, nese a nést důsledky bude - celý dospělácký život v base, celé roky v blázinci a zřejmě po zbytek života v něm zůstane. Je zdegenerovanej, je v hajzlu, bezpochyby mu to patří, neomlouvám ho, ale už mu není co vzít (když není trest smrti). Viděla jste film Zelená míle? Tam byli gauneři na popravu, ale přitom se k nim přistupovali citlivě - pro klid, aby nevyšilovali, ale také proto, že si nepotřebovali na nich nic dokazovat. Ale je to jen film, že?

Je mi líto, že jste to neměla lehké a že jste uvažovala o TS, ale je mi také líto, že jste se přes to nepřenesla /ani dnes/ a máte v sobě jakousi hořkost.

Přeji Vám, aby se vše v dobré obrátilo, aby jste měla více důvodů k úsměvu a byla šťastná. Mějte se fajn.

ad.asTMA (Kyklop - Mail - WWW)
:-*

(Neznámá - Mail - WWW)
Děkuji za hezkou odpověď. Měla bych příště výce přemýšelt než začnu psát. Nemyslela jsem konkrétně tenhle blog, ale ono je to dost moderní dneska psát o tom, že nějaký saďour to neměl lehké a pak kuchnul holčičku. Já vím že vrozené dispozice jsou vrozené, že sexuální preference je vrozená, že zaměření je ... ale i tak když se chce, tak všechno jde.

Nebudu tu psát o víře v Boha a překonávání všeho zlého modlením, už proto, že jsem nevěřící. Ale pokud člověk ví co je dobré z co ne, tak to prostě jde.

Já jsem svoje suicidní myslšenky překonala. Hořkost co je cítit je způsobená něčím jiným, ale to je docela soukromé. Snažím se to překonávat a myslím si že se to daří.

Zrovna tak chápu, že kdybych měla být v práci s podobnými lidmi, tak asi také se budu snažit snima vyjít. Proč si v práci dělat zbytečně nervy, když to není potřeba a hlavně když těch nervů je samo o sobě dost. Blog čtu už dlouho a tak mám maličkou představu.

Jen mě to tak napadlo při přečtení věty "... měli těžké dětství." Vím není to přesné znění, ale nemůžu to zrovna v textu najít. Jsem ještě rozespalá.

Zelenou míli znám, i "výbojku" co je na jejím konci i to co dělala.

Omlouvám se za neuvážený komentář a přeji do dalšího pracovního dění co nejvíce nudy. On provoz v nemocnici je veselej už sám o sobě.


Hezké vánoce.

(carpenter - Mail - WWW)
Hezké vánoce (resp. jejich zbytek) i tobě!

(Darja - Mail - WWW)
Libi se mi to, jak stridme popisujes zivot za zdmi, kam mi nikdy nekoukneme. Diky..

Jseš anděl, víš to? (aida - Mail - WWW)
Onehdy byla na spřáteleném blogu diskuse o tom, jestli někdy někdo potkal anděla; pro mě jseš to Ty.

Vánoce v base. (Alka - Mail - WWW)
Jedny Vánoce jsem strávil ve vězení. Byla to posádková věznice v Žatci. Navečer přijel sám velitel praporu s náčelníkem štábu a osobně nám přivezli štědrovečerní salát a .... řízek ani kapra ne, to sežrali asi cestou.
Není kapr, nejsou kosti,
tak vzpomínám bez hořkosti. :-)

(letinka - Mail - WWW)
Je skvělé, že jsi to nakonec sepsal. Díky. ;-)

ad.Neznámá II. (Kyklop - Mail - WWW)
Milá Neznámá!
Díky, že jste se nad mou odpovědí "zastavila"... Myslím, že došlo k oboustrannému neporozumění. Mějte se hezky a ať se vám v příštím roce daří.
,-)

ad.Carpenter (Kyklop - Mail - WWW)
Děkuji Ti chlapče! :-)

ad.Darja (Kyklop - Mail - WWW)
Díky za pochvalu,jako ješita si vyloženě lebedím :-))
Přeji do roku příštího i dalších, abys nemusela za tu zeď nikdy ani mrknout ;-)
Měj se fajn.

ad.Aida (Kyklop - Mail - WWW)
Nevím, nemyslím a myslím, že okolí si to také nemyslí. Myslím, že i můj anděl už prchnul... Ale i tak díky :-)

ad.Alka (Kyklop - Mail - WWW)
Tak Ty jsi skoro recidivista! Tož to bych do Tebe neřek! :-))))

ad.Letinka (Kyklop - Mail - WWW)
Rádo se stalo ;-)

(bos. - Mail - WWW)
díky Kyklope, za dobrý blog. a přeju příjemnej rok 2006.

Kyklope ( - Mail - WWW)
nejen vánoce v blázinci nebo ve vězení jsou pro lidi deprimující. Pracuji teď se starými lidmi a když se mi paní po přání hezkých vánoc rozplakala a řekla, že svátky a víkendy jsou pro ni to nejhorší období, nevěděla jsem co ji na to říct. A nejsou to jen osamělí lidé, i ti co mají děti nedaleko. Jana

ad.bos (Kyklop - Mail - WWW)
Díky a díky... :-)
Měj se fajn.

ad.Jana (Kyklop - Mail - WWW)
Jani, máš samozřejmě PRAVDU. A ti staří mají často děti nedaleko, ale přesto jsou nesmírně osamělí...
Ale já psal jen o tom co dobře znám...

Měj se hezky a ať Tě nikdy ten pocit osamění nikdy nepotká.
Čus

krásný a úspěšný rok 2006 (evalota47 - Mail - WWW)
Jen se nenechat usatanit...to je moje heslo..a tobě i děvčatům moooooc zdravíčka,štěstíčka a naděje v lepší příští přeju.Ale jsem přesvědčena,že všechno co jste si předsevzali zvládnete levou zadní.Tak hodně sluníčka u srdíčka.Eva

ad.evalota47 (Kyklop - Mail - WWW)
Díky moc.
Předsevzetí jsme si nedali - žijeme přítomností :-)
Měj se S ÚSMEVEM!

Jeee, Kyklope, (SV - Mail - WWW)
ty si fakt bezvadnej! Dakujem.


Přidání komentáře...

[CNW:Counter]
kyklop (c ) 2003-2011
bloguje.cz
Counter