.: Jello Biafra & spol. - - Kyklopův podcast

O Jello Biafrovi toho bylo napsáno mnoho, ale v tomto příspěvku naleznete i skladby ke všem jeho hudbením projektům!



(Několik skladeb jsem musel smazat – přestaly fungovat.)


JELLO BIAFRA & DEAD KENNEDYS
Americká punková legenda ze San Franciska, která nepochybně společně s kapelami jako D.O.A nebo Black Flag rozšířila punk rock a následně hardcore po západním pobřeží USA. Vůdčí osobností kapely je zpěvák Jello Biafra, který původně studoval herectví. Biafra se vždy silně angažoval a v roce 1979 dokonce kandidoval na místo guvernéra a z deseti kandidátů se umístil čtvrtý. Biafra neustále útočí na americký „way of life“ a to klidně přímo v centru konzervatismu a zbrojního průmyslu – Kalifornii. V půli 80.let rovněž založil No More Censorship Defense Foundation, což je nadace zaměřená proti cenzuře. V neposlední řadě se podílel i na vzniku legendárního a světoznámého fanzinu Maximum Rock´n´Roll. A nakonec nesmíme zapomenout na jeho firmu Alternative Tentacles, kterou od počátku 80.let vede. Na této značce, která už dávno svým významem a činností přerostla hranice USA, vycházejí i desky dalších více či méně známých punkových a hardcorových kapel – Subhumans, Dickies, D.O.A, Alice Donut, Melvins atd.

Dead Kennedys

Jello Biafra založil Dead Kennedys pod dojmem návštěvy Velké Británie v roce 1977. Se třemi přáteli za rok rozjel tento projekt, který byl ovliněný nejen anglickým punkem, ale také děním v New Yorku – Ramones, Patti Smith, Television.
Dead Kennedys nabídli punk se silně politickým a angažovaným obsahem. V textech Biafra míří na nejrůznější aspekty amerického života, a tak hudební a jevištní provokaci provází velmi účinná slovní agrese.

Kennedys debutovali v roce 1980 skvělým albem „Fresh Fruit For Rotting Vegetables“, tedy s názvem "Čerstvé ovoce namísto hnijící zeleniny", čím signalizují, že jejich muzika útočí na zkorumpovanou společnost. Agresivní, rychlý punk s výbuchy trashe a ironickoposměšný vokál chrlící ostré texty, to vše učinilo z desky legendu známou po celém světě. Album obsahuje první hity kapely – „California uber Alles“, ve kterém útočí na tehdy zvoleného guvernéra a Biafrova volebního konkurenta Jerry Browna, byznysmena, kterého Biafra otevřeně nazývý fašistou. Skladba „Holiday In Cambodia“ ukazuje rozežrané Američany, kteří jsou ochotní jít se bavit třeba i do polpotovské Kambodže. A nakonec „Kill The Poor“ je plná nenávisti k rozdílům mezi bohatými a chudými a navrhuje, jak skoncovat s chudobou, se slumy a podobnými problémy. Desku uzavírá skladba „Viva Las Vegas“, což je ironická cover verze opotimistické presleyovky. Biafra se neomezuje jen na agresivní punkový zpěv, ale nevyhýbá se i jisté teatrálnosti a tyto aspekty využívá i na dalších deskách a projektech.
Už v roce 1980 se objevují ve Velké Británii, kde se jim dostává lepšího přijetí než doma, ale i zde mají potíže s pořadateli.

Dead Kennedys

V roce 1982 vydávají mini Lp „In God We Trust“, které obsahuje druhou verzi „California uber Alles“ pod názvem „We´ve Got The Biggest Problem Now“. Kritizuje nacionalismus bující v Kalifornii a také prezidenta Reagana, zapřísáhlého konzervativce, který v Kalifornii dříve působil jako guvernér.

Dead Kennedys mají potíže se zákonem a po Biafrových komentářích v tisku, byl leader kapely v roce 1982 zatčen a na několik týdnů uvězněn. Kapela narychlo vydala teřtí album „Skateboard Party – live a za Biafru složila kauci.

Kvůli názvu singlu „Příliš opilý na to, abych mohl šoustat“, měli Kennedys problém s prodejem desek i v Austrálii.
Ne první desky navazuje i čtvrté album „Plastic Surgery Disasters“ z roku 1983. K výrazné změně však dochází na dalším, tedy pátém elpíčku, Frankechrist, což je velmi promyšlená deska s deseti rozsáhlými skladbami, ve kterých nalézáme těžký a tvrdý rytmus. Texty jsou opět silně angažované: nezaměstnanost, zbrojení, mediální masáž – skladba „MTV Get Off The Air.
Toto album ovlivnilo další budoucnost Dead Kennedys. Stejně jako u předcházejících desek obsahovalo bohatou textovou a obrazovou přílohu. Tentokrát zd ebyl plakátek s reprodukcí obrazu výtvarníka H.R.Gigera, nazvanou „Penis Landscape“. Měla to být kritika konzumní americké společnosti a samozřejmě se neminula účinkem. Už tak dost pronásledovanou kapelu obvinily ze šíření obscenity a pornografie ženy amerických senátorů, které se sdružovaly v organizacích jako Rodičovská dohlížecí umělecká liga atp., které se snaží určovat, co se smí a co ne. Proces s Dead Kennedys se táhl skoro rok a půl, a přestože ho Biafra a spol. nakonec vyhráli, skončili finančním krachem a skupina se na přelomu let 1986/87 rozpadla. Jen díky pomoci ostatních kapel nezanikla firma Alternative Tentacles. V roce 1987 vychází poslední album „Bedtime For Democracy“, kde se vracejí k rychlému punku a prosté agresivní formě krátkých a úderných písniček.

Dále se bývalí členové Dead Kennedys věnovali sólovým projektům. Biafra v roce 1987 vydal 2LP mluveného slova, kde vede monology na ožehavá témata. Mluvenému slovu se věnuje i později, ale samozřejmě se věnuje i hudebním projektům.

Dead Kennedys

Diskografie Dead Kennedys:
Fresh Fruit For Rotting Vegetables 1980
The Witch Trials (EP) 1980
In God We Trust (EP) 1981
Plastic Surgery Disasters 1982
Frankenchrist 1985
Bedtime For Democracy 1986
Give Me Convenience Or Give Me Death 1987 (výběr)



JELLO BIAFRA & LARD
V roce 1989 dal dohromady s přáteli z Chicaga, tedy s Al Jourgensenem a Paulem Barkerem z Ministry, projekt Lard a vydali skvělou Ep „Power Of Lard. V roce 1990 toto spojení přineslo dokonce celé Lp – „The Last Temptation Of Reid“. K radosti hudebních fajnšmekrů vycházejí v dalších letech „Pure Schewing Satisfaction“ (1997) a EP „70´S Rock Must Die“ (2000).

Lard



JELLO BIAFRA & D.O.A.
V roce 1990 vychází excelentní kompilace „Last Scream Of The Missing Neighbors“, kde se sešel Jello Biafra a punková legenda D.O.A., která jen málokdy zněla tak divoce jako v úvodní „Full Metal Jackoff“.



JELLO BIAFRA & NO MEANS NO Neúnavný a stále činný Biafra se spojuje dnes už s kultovní a především s jednou z nejoriginálnějších post-hardcorových kapel, s kanadskými No Means No, a společně vydávají desku „The Sky Is Falling, And I Want My Mommy (1990). Přestože jsou No Means No výteční muzikanti, tak dle některých kritiků není toto Lp tak přirozené jako deska, která vzešla ze spolupráce Biafry s D.O.A. Ale já osobně mám toto Lp ze všech Biafrových projektů nejraději (asi kvůli těm javorovým listům :-)

NoMeansNo



JELLO BIAFRA & TUMOR CIRCUS
V roce 1991 Biafra pracuje na dalším projektu – se členy Steel Pole Bathtub zakládá „Tumor Circus“ a vydávají stejnojmenné album. A také sedmipalec „Meathook Up My Rectum“.



JELLO BIAFRA & MOJO NIXON
Punk a country? Pitomost? Bláhovost? Nemožné? Jistě, ale ne pro Biafru, který se dal do hromady Mojo Nixon. Neumím tohle spojení popsat, ale nevěřil jsem vlastním uším. Žel jsem na netu nějakou tu Mp3 skladbu nenašel (nebo nebyly funkční).

Jello Biafra a Mojo Nixon



JELLO BIAFRA & THE MELVINS
Po letech ředitelování a mluveného slova, si Biafra opět odskočil k mikrofonu a k třístému Virusu na Alternative Tentacles, se spojil s The Melvins. Melvins jsou už také ostřílení borci a spojení s Biafrou funguje dost dobře – jejich společný výsledek je plný energie, živelnosti a tvrdé muziky. Biafrovi ani po letech není nic svaté a jeho sarkasmus a ironie dloubou do živého masa.



JELLO BIAFRA & THE NO WTO COMBO
Jello Biafra, Krist Novoselic (Nirvana), and Kim Thayil(Soundgarden) rocked their politics against the World Trade Organization. As relevant NOW as when it came out in May 2000.



Nedávné turné Sex Pistols i zbytku Dead Kennedys ukázaly, že ideály a zásady, věkem, ale hlavně pro prachy, vyprchávají, avšak Jello Biafra si pořád jede po svém a kašle na komerční sračky.



Níže uvedený „bonusový“ materiál, který podrobněji popisuje soudní kauzu Dead Kennedys, je už z hodně starého časopisu VOKNO (č.19, 1990), ale domnívám se, že i tak je zajímavý.



NEMRAVNOSTI JELLO BIAFRY
Časopis Los Angeles Weekly ze dne 1. srpna 1986 referoval: 6. prosince 1985 vešla do jedné prodejny desek čtrnáctiletá dívka ze Sylmare a koupila si nejnovější album skupiny Dead Kennedys „Frankenchrist“. Měl to být dárek k vánocům pro jejího jedenácti letého bratříčka. Na obálce desky byla nálepka s tímto nápisem: „UPOZORNĚNÍ! Příloha k obalu této desky je uměleckým dílem H. R. Gigera a někteří lidé by ji mohli pokládat za šokující, odpudivou nebo nepřístojnou. Ale život už je někdy takový.“ Matka obou dětí paní Mary Sierrová nálepku s tímto upozorněním našla a aby pořádku bylo učiněno zadost, překontrolovala i přílohu k desce.
To, co nálepka nazývala „uměním“, však pro paní Sierrovou byla čistá, resp. špinavá pornografie. Tato dáma tedy napsala dopis, přibalila plakát a obojí odeslala do kanceláře státního prokurátora, přesněji do oddělení žádostí a stížnosti zákazníků. Věc byla postoupena městské prokuratuře a byla vznesena obvinění proti všem, kteří se na distribuci nepřístojného a pobuřujícího plakátu podíleli. S výjimkou prodejny samotné, což je pozoruhodné.

„Biafrova pětka“, tedy Dead Kennedys, byla obžalována z porušení zákona 311.1., který platí v Kalifornii („Distribuce škodlivých materiálů nezletilcům"), a pokud by byli shledáni vinnými, hrozí jim jeden rok vězeni, v každém případě však pokuta ve výši 2 000 dolarů.

Jello BiafraMírně pobuřující, politicky zabarvený punk Dead Kennedys byl už dlouho trnem v oku náboženské pravici a reaganovské administrativě vyzývající ke křížové výpravě proti „růžovému zlu“ pornografie. Biafra však trvá na skutečnosti, že plakát je neoddělitelnou součástí politické výpovědi obalu desky jako celku. Prokurátor Guarino v něm naopak spatřuje pouhý „nástroj reklamy“ bez umělecké hodnoty pro nezletilé. Guarino zřejmé pomíjí tu skutečnost, že Gigerův obraz (pod názvem „Krajina 20 – Odkud přicházíme?“) je uveden v učebnici s názvem „Mistři erotického umění dvacátého století“, která je dostupná všem nezletilým i zletilým v mnoha veřejných knihovnách. Prokurátor se prý, nehledě na to zda Mr. Giger je či není umělec, bude snažit porotě ukázat, že tento plakát „apeluje na zájmy průměrného dospělého Kaliforňana na základě „průměrného svědomí naší doby“.

Vzhledem k tomu, že Biafra a Giger jsou uznávanými tvůrci, jen velmi málo lidí v umělecké komunitě není přesvědčeno, že Biafrovo zatčeni představuje hrubý útok na svobodu projevu. To také vysvětluje skutečnost, že obhájce lidských práv Fred Bloom, se ujal Biafrovy obhajoby.
K věci (na požádáni L A. Weekly) se vyjádřil i Mr. Frank Zappa: „Je to stokrát horší než všechny předvolební kecy. Je to stejný případ jako s Ozzie Osbournem. Jedno dítě se zastřelilo otcovou pistolí pod vlivem osmi lahví piva a otec led chce žalovat firmu CBS a Ozzie Osbourna, protože jeho syn spáchal sebevraždu. Otec se necítí ani trochu vinen tím, že pistoli neuklidil, nebo tím, že jeho syn, zběhlý student střední školy a neúspěšný hudebník, se zabil vlastní rukou. Cožpak toho otce nenapadlo, že život v domácnosti byl tak deprimující právě kvůli jeho, tedy otcově, chováni? Právě proto nebylo dítě schopno najít nějaké východisko. Všechny moje děti viděly ten plakát a vesele se smály. Zasmály se a tím to skončilo. Nedělaly z toho žádnej fetiš. Stačí, že vymyslíte tak vágní pojem, jako je 'pornografie' a hned tu máte nepřítele, kterého můžete pronásledovat. Jello Biafra je v téhle akci pouhým nástrojem.“
Nezbývá než dodat, že třetí album Dead Kennedys „Frankenchrist“ bylo přizdobeno plakátem surrealistického malíře Franka Gigera (výtvořil také filmového Vetřelce) nazvaném „Penis Landscape“ a zobrazujícím z bezprostřední blízkosti 10 sexuálních aktů.


Co na to všechno Jello Biafra, se dozvídáme z jeho rozhovoru pro časopis Sounds. S rockovým disidentem mluví o cenzuře a apokalypse Jack Barron:
Dead Kennedys svou hudbu vždycky používali jako tribunu pro sociální komentáře a politickou kritiku. Mohl bych se zeptat, proč vaši životní perspektivu považujete za jaksi právoplatnější než perspektivu toho, co kritizujete?
„Asi je to tím, že se cítím ohrožen tím, co je u moci." směje se Jello, ale vypadá přitom nějak stísněně a napjatě. Snad je to stále ještě důsledek událostí posledních dnů. Ani se nedivím, že je rozklepanej, když si představím, že ho čeká rok v kriminále a 2 000 dolarů pokuty.
„Já už jsem řekl jednou, že kdyby šly úřady dál svoji cestou, podle svejch představ, tak už jsem já a nebo mně podobný, dávno bradou vzhůru. Americká vláda by chtěla něco jako islámskou republiku v křesfanským stylu a nemyslím si, že by jim eventuální popravy dělaly nějaký starosti.“
„Pravicoví křesfani, co tady vládnou, neustále omílají, jak je posvátnej lidskej plod a jak se má zakázat interrupce. Ale jak je těmhle plodům najednou 18 let. už jsou mezi prvníma, kdo by je nechal popravit v plynovejch komorách nebo poslat chcípnout do džunglí Nikaragui nebo Salvadoru.“
„To, co mé přesvědčuje, že já mám pravdu a oni ne, je to, jak cítím, že moji důstojnost a přežiti a taky důstojnost a přežiti jinejch lidi ohrožuje několik nenažranejch nacistů.“


Zni to trochu extrémně, ale v kontextu morální svévole dnešních USA je to pravda. V království šílenství se šílenec stává normálním. Být proti, to není v Americe 80. let zas tak moc moderní. Od každého se očekává, že si zvolí cestu uniformity. A jestli jsi trochu mimo, pak jsi určitě zvrhlík, kterej to dělá na ulici se psama a Bůh s tebou, jestli jsi dokonce v kapele jako Dead Kennedys.
„OK, vím, že je to trochu zjednodušený, ale celá tahle náhlá vlna vlastenectví, symbolizovaná Reaganem a jeho partou, předkládá veřejnosti volbu mezi černou a bilou, což má lidi ochránit před tím, aby samostatné mysleli.
„Cokoli, co nezapadá do tohoto mustru, třeba veteráni z Vietnamu otráveni Agent Orange, kteří pak měli znetvořený děti, a dodneška se to nekvalifikuje jako válečné zranění, je potichu smetený pod stůl.“


Dead Kennedys ve složeni Jello, Klaus Flouride (basa), East Bay Ray (kytara) a D. H. Peligro (bicí) se zabývali dost dlouho tím, aby vrhali světlo právě na tuhle špínu. Je to však čím dál tím těžší.
„McCarthyho strašidlo je zase zpátky“ poznamenává Biafra, „a nejlepší je tzv. Parents Music Resource Center pro dohled nad textama v rockové hudbě, které tvoří manželky pravicových senátorů. Je to něco jako myšlenková policie. Hodnotéj desky podle toho, jak se jim zrovna hodí to, o čem se tam mluví. Bezvadný. Jejich pokusy rozhodovat o tom, co lidi budou poslouchat a na co se budou v TV dívat, sahají ještě hlouběji. Teď například spolupracuji s lokálníma sdruženima rodičů, učitelů a policie, aby odstranili rockovou hudbu, protože ji nepovažují za prospěšnou zdraví. Několik koncertů nám bylo za záhadných okolnosti zakázáno a teď přišly ty domovní prohlídky a šfáry.“

Říkám Jellovi, že to pole plné stojících penisů vstupujících do vagín na plakáte k 'Frankenchristovi' mi připadá tak abstraktní, že mi připomíná spíš stánek se zeleninou, s pórkem a cibulí.
„No, to je dobrý, už jsem slyšel spoustu Interpretací, ale tohle ještě ne,“ směje se Jello. „Důvod, proč jsem použil tenhle plakát, byl, že v momentě, kdy jsem ho uviděl mě napadlo: Jé, tak tohle je přesně to, co maj v hlavě Američani. To je národ, ve kterým chtěj' jeden druhýho jakýmkoliv způsobem vošoustat. Ten obraz, to je spotřební kultura davů.“

„Krajina penisů“ byla záminkou k tomu, aby policejní komando prolezlo jeho byt a skladiště firmy Alternative Tentacles skrz na skrz.

Jello BIAFRA, syn knihovnice a psychiatra, praštil včas se svým zaměstnáním, aby se mohl naplno věnovat poesii a knihám. O něco později ho jeho rodný Boulder ve státě Colorado vyvrhnul i do muziky. Začátkem 70. let bylo tohle ospalé universitní městečko kulturní Mekkou hippies. Téžko říct proč. Kdyby nic vic, dědictvím tohoto prostředí byly v Biafrovi nahromaděné Bí zásoby psychedelických genů. Tím, co zapálilo explozivní směs Biafrovy psychiky, však byla až návštěva Anglie v roce 77 – punkové hnuti plné energie a nenávisti k vykouřené apatii. Po návratu do Ameriky se chvíli potácí na universitě v Santa Cruz a koketuje se studiem dramatu a historie, nicméně punk dorazil i do San Franciska a z Biafrovy hlavy startuji Dead Kennedys.

„Když se to rozjelo, měl jsem poměrně jasnou představu, co hrát. Chtěl jsem dát dohromady vztek britské kapely Third World War s Iggy Popem, kterej dovedl rvát vnitřnosti a k tomu kouzlo hrůzy a sedlé krve Alice Coopera. Věděl jsem zcela jasně, že zvěrstva a hrůzy skutečného světa jsou daleko strašnější než jakákoli fikce. To bylo taky vždycky hnací silou téhle kapely.“

Nejen šibeniční humor v samotném názvu skupiny, ale i názvy písniček („California Uber Alles“, "Too Drunk To Fuck“, „Fresh Fruit For Rotting Vegetables“ atd.) začaly brzy působit jisté potíže obyvatelům města, odkud 'Mrtvi Kennedyové' přicházejí. Na vrchol se dostávají"v roce 1983. Byli první hardcore kapelou, která si dokázala udržet rovnováhu a plamenometem si dokázala uhájit svá výsadní práva. Víra Dead Kennedys v punkovou etiku nezávislosti ji zajišťovala, že se nikdy nestanou hvězdami jako Clash. Jejich ideály jim nedovolí nezbytné kompromisy. Ptám se ho, zda nemá pocit, že kráčí proti zdi? Zdá se, že ho otázka značně pobavila:
„Ale jistě, většinou se celej den cejtím frustrovanej. Ale raději budu dělat tohle, než abych si kolem krku omotal provaz v podobě kravaty a podrobil se. Aspoň mám pocit, že jsem ještě živej.“

BiafraO rok později byl Biafra zproštěn obžaloby poté, co se porota nedokázala sjednotit. Předcházela tomu však dlouhá, statečná, ale vyčerpávající Biafrova sebeobrana. Bylo to však pro něj pyrrhovo vítězství, protože na konci dlouhého soudního řízení stoji Biafra fyzicky i ekonomicky vyčerpaný. A co víc, nevydrželi ani Dead Kennedys. Kapela se pod tlakem okolnosti definitivně rozpadá. Zdálo by se, že kolotoč kolem „Krajiny penisů“ se zastavil. Omyl.

Dne 13. února 1989 přepadá policie sklad Rocking Horše Records v australském městě Brisbane. Mezi zabavenými deskami znovu figurují na prvém místě Dead Kennedys. Následuji Sonic Youth (zvláště jejich LP – „Master Dik“), Hard-One (desky „Dick Cheese“) a další. Zabavené „obscénní“ zboží má hodnotu přes 500 dolarů. Inspirátorem tohoto policejního zátahu se stala místní náboženská skupina Ipswich Centre. Zdá se, že hlavním motivem této razie je Jello Biafra, který mezi policejní akci v Brisbane a svou obžalobou v Americe vidí zneklidňující paralely.

"Vidím, že v Brisbane jsou ve hře další síly v podobě jednoho praštěného ministra, kterej stojí zároveň v čele jedné fundamentalistické církve. (Mluví o reverendu Pastercampovi z Ipswich Christian Life Centre). Je zajímavé, že přesně tytéž desky byly na černé listině, kterou dala do oběhu americká náboženská pravice otevřeně hlásající, že stažení desek z oběhu bude jen prvním krokem. Poté chtějí zaútočit na knihy, školní a universitní knihovny atd.“ komentuje události Biafra a dále dodává:
„Literatura obvykle bývá spíš jenom na černé listině a zatím není zabavována. Někdy se však stane, že skupiny 'dobrovolných ochránců morálky' zorganizuji obvykle malou skupinku, která jedná podle příkazů z centra nějaké organizace ve Washingtonu. Potom, potichu přijdou do obchodu, do radiostanice nebo do knihovny a řeknou: 'Chceme, abyste tyhle věci, které jsou na naši černé listině, dali pryč, nebo vám tu uděláme peklo na zemi.' Obchodník, knihovník nebo vedeni stanice jsou obvykle tak vystrašeni, že udělají, co se žádá, aniž by informovali veřejnost. Nebýt toho, že vláda je loutkou v rukou nátlakových fundamentalistických náboženských skupin, což je dost pochmurná věc, pak by ta razie v Queenslandu byla spíš k smíchu. Když jsem o té razii slyšel poprvé, spadl jsem smíchy ze židle. Představte si, že šli i po desce kapely Champs, která snad byla nejmíň škodlivou v celých dějinách rock´n´rollu. Na tý desce dokonce nejsou ani žádný texty, ale jenom samý instrumentálky! Ta píseň, co se pánovi nelíbila, se jmenuje "Dothe Shag" – je to děsná legrace, protože „shag“ (plyš) je technickej název pro koberec kovral. (Shagging navíc v australském slangu může znamenat i kopulaci.) Sonic Youth zase doplatili na skladbu „Mister Dik“ (Pan Čurák). Tímhle titulem nazývalo svého času plno lidí prezidenta Richarda (Dicka) Nixona. Ale to je jiná story...“. směje se Biafra.
„Chytím se teď rád každé šance, abych ukázal, že náboženská pravice jsou fašistický gauneři. Docela mě to baví. Jediné, co se mi zdá být pravdivé, je, že náboženská pravice i krajní politická pravice lžou obě jak pominuté, aby dostaly to, co chtějí. Nemají absolutně žádnou morálku. Je to klasické dvojí myšlení. Kdo není jako oni, je okamžitě nepřítelem. Navíc 80 % masmédií v USA je v současné době v rukou asi 21 korporaci, které jsou řízeny výhradně konzervativními republikány.“

Na otázku, jaká může být tedy role umělců v takovéto situaci, Bifra odpovídá:
„Já jsem jen malý kolečko v tom soustrojí, ale myslím si, že je nutné umění používat nejen jako zábavu, ale i jako prostředek informací. Chtěli jsme inspirovat lidi k přemejšlení, a to je důvod, proč nás tak museli deptat.“
Jello Biafra kupodivu netouží po tom, aby vstoupil do hlavního proudu politiky, a to i přesto, že celkem úspěšně kandidoval na starostu San Franciska. Se svým absurdním programem, požadujícím mimo jiné, aby všichni byznysmeni nosili šaškovské oblečení, obsadil 4. místo z deseti kandidátů.

Jeho názor na vlastní politiku je však realistický:
„Myslím, že víc toho udělám svým uměním, protože takhle nemusím lízt do prdele všem těm finančním sponzorům, zprostředkovatelům a gangsterům, kterým patří většina politiků, a kteří s nimi pohotově manipulují.“

V poslední době se Bifra muzice příliš nevěnoval. V Kanadě si zahrál ve filmu „Terminál City Ricoche“, který má být jakýmsi postsurrealistickým politickým thrillerem. Sám k tomu říká: „Je ironií, že tady hraju sekerníka, pravou ruku jednoho pravičáckého politika, který vládne vybombardovanému městu budoucnosti podobně,jako Mr. Peterson vládl Queenslandu.“
Na dotaz, co dále, Biafra odpovídá pobavené:
„Jestli se objeví víc problémů queenslandského typu, tak možná otočím svoji strategii a začnu už taky opravdu střílet a řinčet zbraněma – no, řekněme, že spíš budu chrastit někde vězeňskou mříží."
Co k tomu všemu dodat? Snad ještě ukázku z Biafrovy literární tvroby. Ukázka nese název: Jateční mantra.
JELLO BIAFRA – JATEČNÍ MANTRA
Biafra a jeho mluvené slovoTak tedy buď vítáno hnědé flekaté hovězí. Připravte se na své dnešní cvičení. Zujte si boty a račte vstoupit. Svoje šeky, kreditní karty a všechno, co máte s sebou, odložte, prosím, na stůl u vchodu. Vzpomeňte na to, že pokud chcete dosáhnout osvícení, musíte se osvobodit od veškeré materiální zátěže, tak, prosím, neváhejte a všechny tyhle věci svěřte do naší péče.
A teď, lehněte si, prosím, na podlahu a relaxujte. Všechen ten tlak a úzkost, kterou máte v sobě, nechtě pomalu, pomaličku opustit své tělo. Nejlépe konečky prstů a vašimi chodidly. Tak. A teď si představte, jak se vznášíte ve vnějším prostoru. Dutina vašeho těla je již úplně prázdná. Tak. A nyní jste v atmosféře, která je plná měkkých bílých mraků a jste obklopeni nekonečnem balónů z bavlny. A teď pomalu tuhle atmosféru vyměňujte za prostředí s velkou sametovou oponou, která se otevírá do prostoru naplněného šampaňským. Tak. Můžete cítit, jak šampaňské bublá vzhůru vaším podpažím a klínem?
Dobře. A nyní si představte, jak je celý pokoj naplněný chcankama – a teď – všechno vyschlo. Teplota velice závratnou rychlostí stoupá. Je příšerné horko. Ležíte na pekáči uvnitř elektrické trouby. Po stranách vašeho těla byly odkrojeny dva proužky masa, takže žárem uvolněný tuk může volně odtékat. Železný pekáč pod vámi je horkej jako pánvička na lívance. Cítíte, jak se vaše údy začínají pomalu nadýmat jako kynoucí těsto? Vaše krev se začíná vařit. Bublá vám v žilách a pomalu se valí ven řezy po stranách těla, omalu skapává po vašem hrudníku, až se každá kapička setkává za ostrého syčení s žárem rozpáleného pekáče. Vnitřek vašeho těla začal tuhnout a začínáte být uvařeni od stran až pěkně ke středu.
Tak. A teď ležíte pořádně rozpálený na studeném porcelánovém podnose na stole v jídelně. Atmosféra kolem je ubrusově formální. Pár svícnů nad vámi se rozsvěcuje, když vaše torzo obřadně polévá hustá a horká omáčka, která pak stéká po vašem krku dolů do otevřených řezů po stranách. Čerstvě osmahlé jablko je vám nacpáno do úst, pomalu, tak, aby si našlo svoji cestu mezi dásněmi vašich zubů. Jste obklopeni závany kouře a plamínky cigaret a také několika vinnými sklínkami naplněnými kostkami z ledu. Ááá, je tam i vaše babička. I vaši sentimentálni bratranci a ošklivé sestřenice. A v nedělním jsou tu i všechny vaše tetičky a strýčkové. Uhodli jste. Jsou to velikonoce. Slyšíte nad sebou úporné bzučívý zvuk. Přes váš žaludek vibruje kus železa, klouzavá a chvějící se čepel elektrického nože, která prořezává vaši střední pasáž sem a tam, a pak řádí kolem páteře, než to konečně křupne a hřbet se zlomí. A teď tedy jeden za druhým, kousek po kousku, sem a zpátky. Vaše osmažené rozcupované tělo naplněné šfávou je postupně rozebráno, prsty vraženými do hrudníku jsou vymačkány zbytky chrupavky z páteře – až jenom zbytky vašich kostí leží nahrnuty na opadaném podnose spolu s mazlavými zbytky staré brambory. Teplý průvan z blízkého topného potrubí vane do vašich zbytků. Jste seškrabáváni s podnosu mastným nožem, a pak padáte, dokud nepřistanete lehce na měkké posteli ze zmačkaných ubrousků a papírových utěráků venku v železné plechovce na kuchyňský odpad. Hlasité dozvuky echa buši do vašeho vnitřního ucha pokaždé, když někdo třískne víkem popelníce. Puch letitého odpadu je ohromný a zdrcující. Je tu tma. Jste tu úplné samí. Čekáte. Drápy toulavých psů skřípou zvenčí po plechu marně jako nehty po tabulí. Víko nahoře je zatížené dost na to, abyste mohli zjistit, že potkani vás líbají po francouzským způsobu. V okolí je krásnej den.


Odkazy:
Alternative Tentacles
Dead Kennedys

linkuj.cz vybrali.sme.sk


Komentáře

(Sampis - Mail - WWW)
Jello for president. ;-)

ad.Sampis (Kyklop - Mail - WWW)
No jistě! To by byl n ahradě nadstranickej hardcore... :-))

Zdravim (JelloPunk - Mail - WWW)
V pohode stranka a Biafra je kral punku v USA!

supr (Tom - Mail - WWW)
týýý woe...já čumim.DK je pro mě asi nejlepší kapela.Mám od nich všechno, jenom sem nemohl ty věci co dělal Biafra po rozpadu DK....a našel sem to tady.Fakt dobrá stránka:)


Přidání komentáře...

[CNW:Counter]
kyklop (c ) 2003-2011
bloguje.cz
Counter