.: Edvard Grieg (1843 – 1907) - - Kyklopův podcast

Středa – Griega je třeba!


Celkem: 58 minut.

Hrají:
1. Breemer, C.
2. Jensen, K.E.
3. – 5. V. O'Doan, N.




EDVARD GRIEG (1843 – 1907)

Edvard Grieg byl potomkem Alexandra Greiga, Skota, který se usadil v Bergenu v polovině osmnáctého století. Dařilo se mu, opatřil si rybářskou flotilu, dvakrát se oženil s norskými dívkami, stal se britským konzulem a změnil si jméno na Grieg, aby se Norům lépe vyslovovalo. V době, kdy se narodil jeho prapravnuk, byli již Griegové váženými a zámožnými občany, kteří se aktivně účastnili hudebního života Bergenu.

Podobně jako mnoho jiných významných skladatelů se i Grieg nejprve učil hudbě od své matky, vynikající klavíristky. Norský houslista Ole Bull přesvědčoval Griegovy rodiče, aby poslali Edvarda do Lipska, kde se však nakazil zánětem pohrudnice, který neustále podrýval jeho zdraví. Výuku na konzervatoři shledal nudnou a pedantickou.

Po Lipsku následovaly tři šťastné roky v Kodani, kde pracoval s dánským romantickým skladatelem Nielsem Gadem (1817-1890), jenž byl silně ovlivněn Mendelssohnem. Rikard Nordraak (1842-1866), tvůrce norské národní hymny, se stal jeho dalším blízkým přítelem. Skrze něj začal Grieg milovat lidové písně a tance své vlasti. V jejich nezvyklých harmonických strukturách a výrazných rytmech nalezl svůj vlastní výraz jako skladatel a rozhodl se spolu s Nordraakem vytvořit novou a nezávislou norskou hudební školu. Ale v roce 1866, za svého zimního pobytu v Římě, dostal zprávu o Nordraakově smrti, což mu uštědřilo takovou ránu, že se jeho blízcí obávali o jeho život.

Když se nakonec zotavil, vrátil se do Skandinávie, aby se věnoval svému životnímu poslání. Oženil se svou sestřenicí, sopranistkou Ninou Hagerupovou, s níž se setkal během idylických let v Kodani. Sdíleli spolu své celoživotní hudební partnerství. Ona byla inspirátorkou a interpretkou mnoha jeho písní a po téměř čtyřicet let cestovali křížem krážem Evropou a pořádali nesčetné koncerty a recitály.

Roky neúnavné práce na komponování, dirigování, organizování koncertů norské hudby a vyučování nezůstaly bez odezvy. Grieg se stal národním hrdinou a jeho sláva pronikla i do zahraničí. Jeho dílo ocenili tak rozdílní skladatelé, jako Liszt, Brahms a Čajkovskij, který se s ním setkal a popsal ho jako „muže nezvyklé elegance, modrých očí, ne příliš vysokého, ale neodolatelně přitažlivého“. Grieg, jenž se sice často podceňoval, cítil uspokojení nad tím, že se jeho životní poslání naplňuje. S postupem let se stával zdrojem podpory a pomoci mladým skladatelům, z nichž se někteří stali jeho blízkými přáteli, zvláště Sibelius, Nielsen, Delius a Percy Grainger.


V nedávné době se obchodní oddělení nejedné gramofonové společnosti pokoušela propagovat některé pozapomenuté skladatele, aby tak zvýšily prodej. Edvard Grieg tomuto unikl, ačkoliv jeho klavírní koncert A moll zůstává na vrcholu žebříčků klasické hudby. Toto dílo, poprvé provedené v Kodani 3. dubna 1869 samotným skladatelem, je neotřelou a spontánně lyrickou skladbou, která i nadále přitahuje posluchače z celého světa. Takovýto všeobecný zájem by jistě Griega, který psal hudbu s cílem oslovit co nejširší okruh posluchačů, potěšil.

„Svět harmonie byl vždy světem mých snů," řekl Grieg při jedné příležitosti, a že „objevil skryté harmonie" norské lidové hudby, není příliš odvážným tvrzením. Z těchto harmonií, které Debussy ne právě vlídně označil za „bonbóny naplněné sněhem", nechal vytrysknout své vlastní melodie. Výsledkem je, že jeho skladby mají úzký vztah k lidovým písním a tancům jeho rodné vlasti, i když na nich nejsou přímo založeny. Grieg, stejně jako Vaughan Williams, je zářným příkladem národního skladatele, jehož originalita je pevně spjata s vlastní minulostí a tradicí.

Ačkoliv psal scénickou hudbu pro hry Sigurd Jorsalfar a Ibsenova Peer Gynta a pustil se do opery Olaf Trygvason, která zůstala nedokončená, věnoval se především hudbě menších rozměrů. Nikde to není tak dobře vidět jako v jeho orchestrálních suitách, odvozených buďto od jevištních skladeb, nebo ze značného počtu klavírní hudby. Suity Lyrická a Holbergova jsou překrásnými příklady svého druhu, stejně jako populární Norské tance.

Griegovy písně jsou méně známé, než by si zasluhovaly. „Když skládám píseň," řekl, „mým cílem není napsat hudbu, ale především a hlavně, abych vystihl básníkova slova." Takováto celistvost činí úkol přeložení norských textů do srozumitelnějšího jazyka způsobem, jenž dává smysl hudebně i lingvisticky dvojnásobně obtížným, avšak to nevysvětluje, proč jeho další instrumentace, například německých básní, jsou dnes opomíjené. Jeho dar melodičnosti, fantazie a honosný styl se dokonale hodí k formě a mladý umělec, jenž má odvahu prozkoumat tento zapomínaný kout pěveckého repertoáru, bude jistě bohatě odměněn.



Chronologie
1843 – Narodil se 15. června v Bergenu
1858 – Vstupuje na lipskou konzervatoř
1861 – Čtyři klavírní skladby (Op.1)
1863 až 1866 – Kodaňská léta: setkává se s Gadem a Nordraakem
1865 – První návštěva Itálie
1866 – Smrt Nordraaka
1867 – Bere si svou sestřenici Ninu Hagerupovou. Řídí Christiania Harmonie Society
1868 – Narození dcery Alexandry. Klavírní končen A moll
1869 – Objevuje Lindemanovu sbírku lidových písní
1870 – Setkává se v Římě s Lisztem
1872 – Scénická hudba ke hře Sigurd Jorsalfar
1873 – Započata opera Olaf Trygvason, nedokončena. Vytvořen Rytíř svatého Olafa
1874 – Udělena státní penze
1876 – Navštěvuje Bayreuth
1879 – Koncerty v Kodani, Bergenu, Lipsku a Bonnu
1881 – Norské tance
1883 – Koncertní turné po Německu a Holandsku
1884 – Suita Holbergova
1885 – Setkává se s Brahmsem
1887 – Setkává se s Deliem
1888 – Setkává se s Čajkovským
1889 – Koncerty v Londýně, Bruselu a Paříži
1890 – Koncerty v Paříži, Německu a Švédsku
1897 – Koncerty v Rakousku, Holandsku a Velké Británii
1898 – Festival norské hudby v Bergenu
1899 – Odmítá pozvání do Francie na protest proti Dreyfusově aféře
1903 – Oslavy šedesátých narozenin. Úspěšná návštěva Paříže
1904 – Setkává se v Bergenu s německým císařem
1906 – Poslední návštěva Anglie
1907 – Umírá 4.září v Bergenu.



Zdroje:
Peter Gammond – Velcí skladatelé
Piano Society



linkuj.cz vybrali.sme.sk


Komentáře

(lojzo - Mail - WWW)
Kyklop, ďakujem za príjemné ranné prekvapenie. Tohto pána môžem. ;-)

(Tosk - Mail - WWW)
Líbilo se mi, že po svatbě začal používat ženino příjmení jako svoje druhé. Pro mě už zůstane E.H.G.
Jinak samozřejmě Peer Gynt, Holberg, klavírní koncerty..

Lojzo, (Kyklop - Mail - WWW)
já děkuji za návštěvu a jsem rád, že alespoň někoho příspěvek potěšil - Grieg a taková hudba přeci (viz.většina věcí v podcastu) nejsou tahákem pro davy... :-)
Alespoň mám v práci co poslouchat - a Ty rovněž ;-)

Tosku, (Kyklop - Mail - WWW)
můj přítel převzal po manželce cizince příjmení a dost mu to sluší :-)

(Jirka* - Mail - WWW)
byl jsem překvapený, že jednu z těch tebou zmíněných složil on, do té doby jsem se mýlil - akorát jsem teď přišel, abych si ho znovu poslechl na dobrou noc a nějak mi to nefachá, ale to bude možná Operou (cha - paradoxy vládnou světem)

(Lenka - Mail - WWW)
:))
pro mě je srdeční záležitost Peer Gynt..


Přidání komentáře...

[CNW:Counter]
kyklop (c ) 2003-2011
bloguje.cz
Counter