.: Karel Jan Schwarzenberg – Knížecí život, rozhovor s K. Hvížďalou - - Kyklopova knihovna

Na tuto knihu jsme narazil minulý rok opět díky příloze Lidových novin. Dnes jsem si na ni vzpomněl, když jsem pana Karla viděl ve večerních Událostech a komentářích v debatě kvůli druhému kolu senátních voleb, kde kandiduje. V Lidovkách mne zaujala úvaha, že osobu jako je Karel Schwarzeberg, není zřejmě možné zkorumpovat, neboť jeho majetek (nemovitosti, lesy a pozemky) přesahuje sedm miliard korun. Samozřejmě to není jen tím, ale především jeho původem, vzděláním, postavením, výchovou a myšlením, které nebylo ovlivněno komunistickým zlořádem.


Karel Jan Schwarzenberg v 11 letechKniha je vedena formou rozhovoru s novinářem Karlem Hvížďalou a skládá ze tří částí – tří časových období. První a nejobsáhlejší část rozhovoru, která má 137 stran, pochází z roku 1989, tedy ještě před listopadovou revolucí. Pan kníže zde hezky vzpomíná na dětství, rodiče, sourozence, služebné, vzdělávání a výchovu. Pokud on jako první nepozdravil personál, dostal od otce pořádný pohlavek. Pokračuje: "Výchova byla – jakmile začala škola – dvojjazyčná. Jeden týden doma i s domácí učitelkou pouze česky, druhý týden jen německy." Samozřejmě výhodou bylo, že vyrůstali mezi zdmi, kde byla hmatatelná historie ve všech aspektech.

Já a vaření
S vařením to je u mě tak: Vlastně to začalo ještě v Mnichově, kde jsem studoval, a můj moudrý strýc, který mě podporoval na studiích, mi tehdy dával velmi malé kapesné. Anžto tenkrát němečtí kluci měli mnohem víc peněz, byl jsem se svým kapesným – na rozdíl od nich – u konce 15. či 17. každého měsíce… A snad mi porozumíte, že přece jenom jsem měl tenkrát občas zájem, jak to stojí ve Švejkovi, o nějaké dlouhovlasé stvoření, a protože jsem neměl na hospodu, musel jsem si dívku pozvat domů a doma jsem musel vařit, to bylo nabíledni. Nic jiného mi nezbývalo. A fungovalo to docela dobře.

Vypráví o původu rodu, funkci šlechty tehdy i dnes. Díky svému postavení měl možnost se setkat s velmi zajímavými lidmi, o kterých rovněž hezky povídá. Mluví o Werichovi, nádherně o Seifertovi, o různých výtvarnících atp.
Samozřejmě se nemůže vyhnout 2. světové válce, roku 1948 a komunistickému převratu, kvůli kterému odešli do zahraničí. Dost prostoru je věnováno tehdejší politice, Chartě 77, STB, Gorbačovovi, „uvolňování„ poměrů. Rozhovor v roce 89 končil těmito slovy:
Na jedno ale nesmíme zapomenout: My, co sedíme venku, můžeme klást jen otázky. Odpovědět mohou jen ti, co jsou doma. Odpovídat zvenčí je poněkud levné! Poslední dny mě ale naplňují nadějí…

Karel Jan Schwarzenberg – zamyšlenýDruhá část knihy – dodatek – je z roku 1994, kdy Karel Schwarzenberg vzpomíná na své působení kancléře u prezidenta Havla. Hovoří o navrácení další šlechty do Čech, o restituci majetku a o jeho obnově, protože velká část byla ve zbědovaném stavu. Mluví o lesním hospodářství, palácích, opravách, investicích a o tom, že majetek není k vychloubání, ale ke spravování, neboť je to velká odpovědnost do časů minulých i budoucích:
Hvízdala: Co to vlastně je, být šlechticem? Dřív to přece znamenalo také právo nosit zbraň…
Schwarzenberg: Ovšem, šlechtic byl na jedné straně členem ozbrojené družiny vládce, ale na druhé straně byl za své poddané odpovědný a musel je bránit. Abych tak řekl, ta odpovědnost byla a je pro nás tím nejdůležitějším. Celá výchova mých rodičů vlastně systematicky vedla k odpovědnosti za naše lidi. Vlastně již od dětství na Orlíku až do posledního rozhovoru s mou matkou v minulém roce se všechno točilo kolem této odpovědnosti, to bylo u nás vždycky to nejdůležitější.

Na otázku jak by definoval svou osobní úlohu dnes odpověděl: Pomoci každému, kdo si řekne, pokud je to v mých silách a ta pomoc stojí za to.

Třetí část knihy – druhý dodatek – je z roku 2001 a Schwarzenberg se zde zamýšlí nad českou politikou, proč se nám nedaří naplňovat očekávání z počátku devadesátých let. O podvodech, lžích, transformaci, ale také o naději. Opět hovoří o šlechtě roku 2001: „Jsme na vymření, ale jsme vzácnost. Když se někde objeví bílý jelen, tak se o něm píše. Stejné je to dnes s námi.“
Mluví konkrétně o opravách zámků na Orlíku, Čimelicích, Varvažov… Schwarzenberg vše postupně předává synovi, který se učí hospodařit, ale především si zamiloval kraj kolem Orlíka, kde právě jeho otec Karel vyrůstal a před odchodem do emigrace si vše zapisoval do paměti.

Součástí knihy je řada černobílých fotografií předků, rodiny, jeho samého či se známými osobnostmi, dále obrazů, zámků a paláců v Čechách i v Rakousku. Dále je součástí dvoustránkový rozrod Schwarzenberg od roku 1155, spíše 1437 až do dnes. Je to strom jako hrom.
Kdyby měl mít pan kníže (*1937) celé své jméno na vizitce, musela by mít rozměr formátu A4, :-)) neboť zní: Karel Jan Nepomucký Josef Norbert Bedřich Antonín Vratislav Menas, 12. kníže ze Schwarzenberg, okněžněný lantkrabě v Kleggau, hrabě ze Sulzu a vévoda v Českém Krumlově. Přesto má ve svém občanském průkaze napsáno pouze – Forst und Gastwirt, tedy lesník a hospodský.

Obal knihyPan Karel Jan Schwarzenberg mi byl sympatický již před přečtením této knihy. Po jejím přečtením jsem si ho vyloženě oblíbil. Je mi pouze líto, že takových lidí se naší politice nedostává. Češi mají nedůvěru ke šlechtici, ke člověku s majetkem, který ovšem nedává na obdiv, ke člověku, který se nepodílel na marastu, ze kterého se hrabeme již patnáct let. Karel Schwarzenberg je jiný a proto volič dá hlas raději nevýrazné šedivé osobě, která partajničí a jde s davem.

Knihu Karel Jan Schwarzenberg – Knížecí život, rozhovor s Karlem Hvížďalou, vydalo nakladatelství Paseka roku 2002, kniha má 208 stran, vázaná, 130x200 mm, cena 199,-Kč, při objednávce on-line sleva 20% na 159,-Kč. Viz. http://www.paseka.cz/80-7185-485-9.html

Web Karla Jana Schwarzenberga: www.karelschwarzenberg.cz

linkuj.cz vybrali.sme.sk

.: poslal Kyklop, úterý, 9.11.2004, 4:12:38

Komentáře

( - Mail - WWW)
Akorát nevím, proč by ho měl někdo korumpovat. Senátora.

add: (Alézi - Mail - WWW)
Pan Schwarzenberg (zatím) není senátorem a v období rozhovoru (myslím třetí část) jim také nebyl. Proč poznámka o korupci? Neboť mnoho (většina?) našich politiků k tomu má sklony a choutky - placení svých výdajů různými firmami, zahraniční cesty, festivaly, půjčování automobilů a jiných služeb. O cpaní se do dozorčích rad a představenstev ani nemluvě. A tyto výhody jsou za něco - přízeň, vliv, zajištění, dohled, přímluvu, postrčení, vyndání ze spoda na horu, přiklepnutí.
Ruka ruku myje, jako neznáme se atp. A když to není přímo do jejich pravé kapsy, je to do levé jejich rodinného příslušníka či kamaráda.
Věřím, že právě Schwarzenberg toto nejen nemá zapotřebí, ale hlavně by se k tomu nesnížil díky svému postavení, výchově, přesvědčení...

Sháním (Jirka - Mail - WWW)
Tuto knihu nějakou dobu marně sháním, kdyby o ní někdo věděl nebo jí chtěl prodat tak mě prosím kontaktujte, hanus.strakonice@centrum.cz


Přidání komentáře...

[CNW:Counter]
kyklop (c ) 2003-2011
bloguje.cz
Counter